Drobná šlechta

Existenci zdejší drobné šlechty potvrzují i některé další dochované písemnosti. Například roku 1357 koupil Ctibor z Cetna Čejetice od Kuneše z Cetna. V roce 1389 se poprvé připomíná další majitel Ctibor Dršťka z Čejetic a v roce 1394 získal zdejší odúmrť Jan Kubát z Pěčic. Ve 14. Století žili zde také opat Pavel a jeho bratr rytíř Mikuláš z Čejetic, jichž náhrobky jsou v kostele sv. Panny Marie v Klášteře nad Jizerou. Dokonce v roce 1473 byl Václav z Tubože na Čejeticích purkrabím boleslavského hradu. Rovněž tak léta 1480, kdy došlo ke směně rybníků města za louky, spolu zpečetilo směnu devět osob stavu rytířského a mezi nimi byli opět Václav Tubož na Čejeticích. Též kronikář města Jiří Kezelius poznamenal 29. Března 1498, že byl přikoupen dvůr Vodice, přičemž doprošení přitiskl pan Adam Tovačovský z Cimburku a na boleslavi a dva pánové stavu rytířského: Jan Císař z Chloumku a na Čejeticích, Zachař ze Strouhy a v Kosmonosích.

Podobně v létě 1580 při sporu Adama Krajíře s pány Jiříkem a Markvartem Vančury z Řehnic, které proti právu zavřel na svém zámku do věže, byl komorním soudem nakonec odsouzen k pokutě 60.000 kop grošů. Když nemohl zbývajících 30.000 vyplatit, zadlužil se a postoupil císaři v zástavu Boleslav, Čejetice, Chrást, Rácov, Michalovice, Dalovice, Dolánky, Vinec a většinu svých asi 23 dvorů a obcí, včetně mlýnů a statků.

Po smrti Valdštejnově roku 1634 vpadli sem od Žitavy Sasové a pro své řádění vyhlédli si právě Boleslavsko. V té době si také podle městských pamětí, z obavy před vojskem a pro lepší jistotu odnesl Tomáš Čejetický všechny svršky do kláštera na hoře Karmel.

Zaznamenáno je též, že když se ve válce sedmileté po porážce v květnu 1757 v bitvě u Kolína spojili Prusové se svou posádkou v Mladé Boleslavi, začali tu opět plenit.

V noci pod záminkou hledání ukrytého pruského zběha vytáhli z postele děkana Rossiho a úřadujícího konšela Líhra, kterým hrozili zastřelením. Nakonec je odvedli do svého ležení mezi Čejeticemi a Bukovnem. Tam je také nalezli císařstí, kteří je však nejdříve legitimovali. V té době bylo také obyvatelstvo povinno konati varty v branách a pomáhati při stavbě mostu přes Jizeru a podolský rybník, jmenovitě pak i veliké reduty a opevnění v Čejeticích.

Zvon pro zvoničku

Po požáru 30. Března 1779, když se opět rozlily boleslavské zvony, ulil nové pražský zvonař Johan Georg Kuhner a po vysvěcení je z Prahy přivezli zdejší čejetičtí sedláci. Mimo jiné zvonař ulil také i menší zvon pro čejetickou zvoničku, který je nyní uschován v Muzeu v Mladé Boleslavi.